MRAVENCOJED ŽÍHANÝ
Mravencojed žíhaný je menší, štíhlý vačnatec, obývající australský kontinent. V současné době jsou pouze dvě místa osídlení původní populací Mravencojeda žíhaného. Jsou jimi Dryandra a Perup, obě tato místa se nacházejí v Západní Austrálii. Ostatní, znovu vysazení Mravencojedi se pak nacházejí v různých koutech Austrálie, převážně v přírodních rezervacích. Obývají eukalyptové lesy, které jsou umístěny v nadmořské výšce přibližně 317 metrů nad mořem. Právě eukalyptové lesy hrají velkou roli v pomoci přežití těchto mravencojedů. Ti používají dutiny stromů jako úkryt před predátory, zejména před ptáky a liškami.
Mají menší, štíhlé tělo. Jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí 300 až 750 gramů. Délka těla pak dosahuje 17,5 až 29 centimetrů, a ocas měří přibližně 12 až 21 centimetrů. Mají poměrně malou hlavu s protáhlým, špičatým čenichem a tenký, lepkavý jazyk. Zbarvení srsti je šedo-hnědé nebo červeno-hnědé. Hruď a břicho mají bílé. Přes záda a zadek mají 4 – 11 světlých pruhů, v závislosti od konkrétního jedince, takže každý kus má svůj jedinečný vzhled. Mají vztyčené uši, které jsou dvakrát tak dlouhé jako široké. Po obou stranách hlavy mají tmavý pruh, táhnoucí se od čenichu, přes oko až k uchu. Počet prstů na nohou se liší v závislosti na tom, zda se jedná o přední či zadní tlapky. Zadní 4, přední 5. Všechny prsty jsou opatřeny ostrými drápky. Na rozdíl od jiných savců, Mravencojedi nemají pořádné zuby, nemají potřebu totiž svou potravu žvýkat. Živí se termity, za den jich spořádají 15 – 20 tisíc. K hledání termitů využívají svůj citlivý čenich, najít termity dokáží čichem, ale i drobnými vibracemi v zemi. K chytání termitů pak používá svůj dlouhý, tenký lepkavý jazyk.
Pohlavní dospělosti dosahuje samice ve 12 a samec ve 24 měsících. Samice Mravencojeda žíhaného přivádí na svět jednou ročně 4 mladé, (obvykle v měsíci lednu či únoru), kteří dosahují míry pouze 2 centimetry. Ihned po narození se přisají k matčině bradavce, kde zůstávají po dobu až 6 měsíců, do doby, dokud nejsou mláďata tak velká, že už samice nemůže chodit. Do konce měsíce července či začátku srpna jsou pak mladí oddělena od bradavky a jsou umístěna v hnízdě. Avšak i v této době jsou nadále kojena a to až do 9 měsíců věku. Na konci září se pak začínají osamostatňovat a stávají se nezávislými.